Encyklika "Laudato si", papeže Franiška

237. Zvláštní význam má účast na nedělní eucharistii. Neděle
se – podobně jako židovský šabat – představuje jako
den uzdravení vztahů lidské bytosti s Bohem, se sebou,
s druhými a se světem. Neděle je dnem Vzkříšení, „prvním
dnem“ nového stvoření, jehož prvotinou je Pánovo vzkříšené
lidství, záruka konečného proměnění veškeré stvořené
skutečnosti. Tento den navíc „ohlašuje věčné odpočinut
 
237. Zvláštní význam má účast na nedělní eucharistii. 
 
Neděle se – podobně jako židovský šabat – představuje jako den uzdravení vztahů lidské bytosti s Bohem, se sebou, s druhými a se světem. 
Neděle je dnem Vzkříšení, „prvním dnem“ nového stvoření, jehož prvotinou je Pánovo vzkříšené lidství, záruka konečného proměnění veškeré stvořené skutečnosti. 
Tento den navíc „ohlašuje věčné odpočinutí  člověka v Bohu“. 
Křesťanská spiritualita tímto způsobem integruje hodnotu odpočinku a slavení. 
Lidská bytost má sklon považovat kontemplativní odpočinek za něco jalového a neužitečného a zapomíná, že tak obírá konané dílo o to nejdůležitější – o jeho smysl. 
Jsme povoláni k tomu, abychom do svého konání začleňovali receptivní a nezištný aspekt, což je něco jiného než pouhá absence aktivity. Jde o jiný způsob jednání, které je součástí naší podstaty. 
Tímto způsobem je lidské konání chráněno nejen před prázdným aktivismem, ale také před bezbřehou nenasytností a izolací, které vedou k výlučné honbě za osobním prospěchem. 
Zákon o týdenním odpočinku ukládal zdržovat se sedmý den od práce, „aby si odpočinul tvůj býk i tvůj osel. A osvěží se syn tvé služebnice i přistěhovalec“ (Ex 23,12). 
Odpočinek rozšiřuje náš pohled a umožňuje nám znovu uznávat práva druhých. 
Tak den odpočinku, v jehož centru je eucharistie, šíří své světlo na celý týden a povzbuzuje nás k tomu, abychom si osvojovali péči o přírodu a o chudé.
 
Celá "Encyklika Laudato si" ke stažení v PDF .